|
|
Digitální dovednosti
VÚBP
Mezi digitální dovednosti patří informační a datová gramotnost; tvorba digitálního obsahu; digitální dovednosti; komunikace a spolupráce a řešení problémů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Možnosti zapojení digitálních kompetencí do výuky českého jazyka na základních školách
Botková, Anna ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Wildová, Zuzana (oponent)
Na základě Malé revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání přibyly do seznamu kompetencí i tzv. kompetence digitální. Úkolem škol tedy bylo tyto změny zanést do svých školních vzdělávacích programů, ale především těmito kompetencemi začít vybavovat své žáky. V teoretické části práce jsou vymezeny klíčové pojmy související s problematikou digitálních kompetencí a zároveň jsou ve stručnosti představeny dostupné podpůrné nástroje. Výzkumná část práce mapuje současný stav zapojení digitálních kompetencí do výuky českého jazyka na třech vybraných základních školách. Pro popis tohoto stavu bylo zvoleno dotazování pedagogů a koordinátorů revize školního vzdělávacího programu. Toto bylo doplněno pozorováním výuky a obsahovou analýzou příslušných dokumentů. Výzkumný vzorek tvořili 3 koordinátoři a 4 vyučující 2. stupně ZŠ, se kterými byly provedeny řízené rozhovory. Za použití kvalitativních postupů analýzy dat jsou představena klíčová zjištění týkající se zapojení digitálních kompetencí do výuky českého jazyka, zejména samotná příprava revize a metodická podpora, dále připravenost vyučujících digitální kompetence do výuky českého jazyka zapojovat a následně samotný způsob zapojení digitálních kompetencí do výuky českého jazyka. V závěru jsou představena metodická doporučení, která mohou...
|
|
|
Možnosti rozvíjení digitálních kompetencí v rámci výuky výtvarné výchovy na základní škole
Tihon, Štěpán ; Kitzbergerová, Leonora (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje digitálním kompetencím a možnostem jejich rozvíjení v rámci výuky výtvarné výchovy na základní škole. V teoretické části se soustředí na vymezení terminologie vztahující se k digitálním formám umění, pojmenovává základní principy nových médií a zaměřuje se na nové technologie či fenomény digitálního světa, jež mají značný vliv na současné požadavky směřující k osvojení těchto specifických kompetencí. Při definování oblastí digitálních kompetencí se text opírá o koncepční modely, které se snaží vymezit ucelený jazyk sjednocující termíny, jež se k rozmanitým digitálním dovednostem vztahují. V závěru teoretické části pak práce mapuje strategii vzdělávací politiky České republiky ve vztahu k implementaci těchto modelů do kurikulárních dokumentů. Výsledným vyústěním je pak konfrontace sledovaných témat s oborem výtvarné výchovy a jeho teoretickými východisky. Praktická část práce představuje konceptové analýzy navržených hodin výtvarné výchovy směřujících k systematickému rozvíjení digitálních kompetencí žáků a je podpořena prezentací vlastních tvůrčích činností, které sloužily jako reflektivní nástroj využitý během navrhování předložených zadání. KLÍČOVÁ SLOVA Digitální kompetence, digitální gramotnost, základní vzdělávání, výtvarná výchova, digitální technologie, nová média,...
|
|
|
Digitální upskilling v malých a středních firmách
Kosková, Karin
Diplomová práce se zabývá vnímáním digitálního upskillingu v malých a středních firmách Jihomoravského kraje. Cílem je objasnit, jakým způsobem vní-mají digitální upskilling firmy a jejich zaměstnanci, proč je důležité se jím začít za-bývat a co sebou přináší za příležitosti, případné hrozby. V práci jsou provedeny dva výzkumy. Kvantitativní formou dotazníkového šetření pro zaměstnance 12 vybraných firem. Který zkoumá jejich digitální kompetence, vnímání digitálního upskillingu, preference, motivace, výhody a nevýhody. Kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů s jednateli a s personalisty. V rozhovorech se probírá reflexe digitalizace, vnímání digitálního upskillingu, přínosy a případné hrozby apod. Na základě provedených analýz obou výzkumů je výstupem objas-nění přístupu firem a zaměstnanců k tomuto tématu a také vypsaná doporučení pro zavádění digitálního upskillingu. Tato práce je přínosná pro malé a střední firmy a jejich HR oddělení konkrétně v oblasti vzdělávání.
|
|
|
Využití online komunikace nejen ve výuce angličtiny
LIŠKOVÁ, Iva
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využívání mezinárodní online komunikace v hodinách angličtiny na 2. stupni základních škol. Informační a komunikační technologie mají v tomto případě posloužit ke zvýšení efektivity výuky a také ke zvýšení vnitřní motivace ke studiu anglického jazyka, a to poskytnutím autentického prostoru pro komunikaci se zahraničními žáky podobného věku. Výraznou roli v takové komunikaci hrají průřezová témata a mezipředmětové vztahy s důrazem na zeměpis. V rámci teoretické části práce jsou prozkoumána teoretická východiska mezinárodní online komunikace, za účelem zvýšení potenciálu jejího využití ve výuce. Diskutovány jsou proto klíčové kompetence zejména digitální a komunikativní. Dále také pedagogické a psychologické aspekty tématu. Praktická část se již zaměřuje na konkrétní využití v praxi, přičemž prvním cílem je aktivitu připravit, vyzkoušet a reflektovat. Druhým ověřit, zda mají aktivity opravdu takový efekt, jaký byl zamýšlen - obzvláště rozvoj kompetencí a zvýšení motivace.
|
|
| |
|
|
Rozvoj digitální gramotnosti ve výuce základní školy
Zbuzková, Eliška ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hledáním možností rozvoje digitální gramotnosti ve vyučovacích předmětech na základní škole se zaměřením na digitální kompetenci Komunikace a kolaborace v šestém ročníku základní školy. Teoretická část vymezuje pojmy digitální gramotnost a klíčová digitální kompetence, která byla přidána jako sedmá klíčová kompetence v revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v roce 2021. Následně jsou vysvětleny vztahy těchto dvou pojmů a souvislosti jejich vzniku. Na základě analýzy několika vybraných školních vzdělávacích programů je uveden přehled výstupů učiva vzdělávacích oborů z RVP ZV uvedených v ŠVP obvykle vyučovaných v šestém ročníku základní školy. Kromě materiálů potřebných pro rozvoj digitální gramotnosti žáků je zde shrnut také evropský rámec digitálních kompetencí pedagoga DigCompEdu. Ten určuje, jaké digitální kompetence mají učitelé ovládat, aby mohli správně a efektivně rozvíjet digitální gramotnost u svých žáků. V neposlední řadě obsahuje teoretická část práce přehled webových stránek s online materiály určenými pro rozvoj digitální kompetence u žáků a výčet vybraných obecných prostředků pro komunikaci a spolupráci, které se mohou využívat například pro posílání zpráv, sdílení materiálů, zadávání úkolů či jiné běžné činnosti. Praktická část je...
|
|
|
Náboženské vzdělávání v digitální éře
POUROVÁ, Lucie
Práce se zabývá složitostí orientace v globálním informačním prostoru. Upozorňuje na problém věrohodnosti zdrojů na internetu. Katecheze pro děti a dospělé je úzce spojena s pedagogikou. Rychlý vývoj ICT vede k nutnosti celoživotního vzdělávání a získávání digitálních kompetencí u učitelů i žáků. Internet nabízí materiály pro školní výuku náboženství. Výzkumná část práce se zabývá praktickým použitím těchto materiálů prostřednictvím ICT. Učitelé náboženství jsou dostatečně digitálně kompetentní. Používají digitální technologie jako zpestření výuky probíraného tématu.
|
|
|
Digitální gramotnost v oboru Informatika
Pečenka, Jakub ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Leipert, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání digitální gramotnosti v oboru Informatika. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy digitální gramotnost, digitální kompetence a rámec digitálních kompetencí. Tyto rámce, které se používají pro podrobnější definování a hodnocení digitálních kompetencí, jsou následně analyzovány, popsány a navzájem porovnány. Poté je na základě vybraných zdrojů popsána digitální gramotnost současných českých pedagogů. Dále je popsána v současnosti probíhající revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, jež do rámcového vzdělávacího programu přidává kompetenci digitální a vzdělávací obor "Informační a komunikační technologie" nahrazuje novým vzdělávacím oborem "Informatika". Závěrem teoretické části jsou analyzovány dostupné podklady pro přípravu výuky Informatiky v souladu se zmíněnou revizí. V praktické části je navrženo patnáct výukových aktivit do hodin nové Informatiky pro různé třídy druhého stupně základních škol. Aktivity jsou rozděleny do čtyř kategorií zmíněných v revizi: "Data, informace a modelování", "Algoritmizace a programování", "Informační systémy" a "Digitální technologie". V následující kapitole je popsán a zhodnocen průběh osmi vybraných aktivit, které byly realizovány v hodinách informatiky šesté a sedmé třídy a v hodinách volitelné...
|
|
|
Práce s ICT a moderními technologiemi žáků a studentů se zrakovým postižením při distanční výuce
Fajkusová, Helena ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma moderních digitálních pomůcek pro žáky se zrakovým postižením, které lze využít při vzdělávání. Teoretická část se zabývá dílčími oblastmi, a to vzdělávání žáka se zrakovým postižením, digitálními technologiemi, které při vzdělání žáka můžeme využít a distanční výuce. Autorský výzkum proběhl na základě modelu kvalitativního zkoumání metodou polostrukturovaného rozhovoru, který byl zpracován po jednotlivých oblastech. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji žáci využívali standartní digitální zařízení a to počítač, případně jako doplňková zařízení tablet a mobilní telefon. Co se týká speciálních kompenzačních pomůcek, zmíněn byl zejména braillský displej. Na téma odečítacích softwarů v největší míře hovořili dotazovaní o NVDA a JAWS s ambivalentními pohledy. V rámci distanční výuku uvedli někteří z respondentů problém se v prostředí sdílených online souborů zorientovat, využili však různých forem k získání informací, jak s programy pracovat. Bylo uvedeno, že si informace získávali sami na webových stránkách, někteří se obrátili na rodiče anebo přímo na vyučující, kteří je mohli navést s pomocí zrakové kontroly. V závěrečných kapitolách jsou také zmíněné pozitivní dopady distanční výuky v oblasti prohloubení zájmu o využívání digitálních technologií a možné navýšení...
|
host ::
RSS.